Vše na zemi má svůj přirozený vývoj. Naše civilizace založená na konzumu, neodpovědnosti, aroganci k přírodě a blahobytní zhýčkanosti , dospěla zřejmě do stádia své nezastavitelné degradace.

Důvody zániku římské civilizace mají v mnohém obdobu proč se dnes z Evropy stává jen periferní oblast celosvětového vývoje. Ovšem otázkou na kterou je dobré dát férovou odpověď je: Byl zánik Římské říše opravdu neblahou etapou vývoje naší civilizace, nebo naopak uspíšil akceleraci dynamického pozitivního rozvoje celé Evropy.

Já si myslím, že k zániku římské civilizace nedošlo, ale jen díky vpádu t.zv. "barbarů" ze severu se to, co z "Říma" zůstalo transformovalo do nové podoby a jen nenávratně zdegenerované, zaniklo. Co rozhodně nezaniklo byl intelektuální potenciál, který Římané zanechali všude, kam ve svých výbojích pronikli. Toto intelektuální dědictví římské civilizace bylo to, co umožnilo postupně překonat v celé Evropě období středověkého "temna" a vytvořil z Evropanů civilizaci po staletí celému světu dominující.

Takže možná naše civilizace ve své současné podobě zanikne, to zdegenerované zahyne, ale to zdravé se transformuje do nové podoby,. Věřím pevně, že intelektuální potenciál, který jsme ve světě stovky let šířili, budou naši nástupci v kooperaci s jinými národy rozvíjet dál.

Když čteme zápisky Salviana z Marseille, křesťanského kněze z počátku pátého století, jeho výčet toho, proč se Římský stát na západě hroutí, dozvídáme se, že římský stát na západě kolabuje proto, protože si zaslouží zkolabovat. Opustil totiž první premisu dobré vlády, kterou je přinést lidem spravedlnost. A touto spravedlností myslí i systém zdanění. Salvian nám říká, a nemyslím si, že by přeháněl, že římská populace měla poté, co přitáhli barbaři, jedno jediné přání – aby se už nikdy více nevrátili římští výběrčí daní. Jinými slovy, římský stát se pro ně stal nepřítelem a barbaři byli vnímáni jako osvoboditelé a toto byl nepochybně výsledek dějů, které mají svůj počátek v inflaci ve třetím století.

Já myslel, že budete psát o 3 R!

Ta pozorování s vozy o nízké spotřebě a stále svícení s LED jsou sice asi pravdivá, leč důvod je trochu jinde. Budete-li často vypínat LED svítidlo, dříve odejde. Takže ušetříte pár Kč na elektřině, a zaplatíte více za novou LEDku.

A jezdíte víc autem? Máte-li na to čas.

Vidím větší malér jinde: díky robotizaci bude stačit pracovat jen den - dva v týdnu. A co pak? A pro méně schopné lidi práce už vůbec nebude. Sice dostanou slušný příjem, ale čím se budou zabývat? Neboť IQ klesá! A tady to přijde: tihle se budou bouřit!

Výborný článek.

Já si blahobyt užívám.

... utápíme se v konzumu jako ve zdroji tzv. pokroku (výroba pro konzum) a to se všemi svými průvodními důsledky pokud je v základu založen chybně ... tj. např. na principu tzv. efektivity té pak zaměňované za prostý efekt ... např. efektivní výroba efektních aut (typicky USA) ... přírodní procesy jsou naopak pomalé, robustní a recyklují - tj. jsou bezodpadové ... možná kdyby se nastavil princip nulových odpadů brzy by se dostavila i ona efektivita nikoliv efekt

... morální rozměr v Čině je bezprecedentní ... ale jak když Západ nebyl schopen ani rozpoznat včas nebezpečí např. Covidu ... viz. masivní čínská turistika např. v Itálii(Evropě ještě v době když už se Covid měsíce řešil v Čině ... ???

Dobrý den. Ano, v mnohém s vámi souhlasím. Některé futurologické vize předpovídají zánik lidské populace na přežraný konzumní blahobyt, pokud nebude napadena nějakou, ještě více agresívní a neléčitelnou, chorobou. Krásnou studií je kniha Aldous Huxley (1894-1963) Brave New World (1932), v češtině vyšlo jako Konec civilisace (1933) a Konec civilizace (1970), kde se mimo jiné popisuje výroba stále složitějších a dražších herních a sportovních prvků a nářadí. Kromě bezbřehého konzumu, podmíněného rozvojem technologií a růstu produktivity práce, je však také nedílným projevem poživačné hedonistické společnosti obrovský nárůst parazitických kazatelů nejrůznějších ideologických mouder a morálních imperativů, které používají jako zástěrku pro zakládání takzvaných neziskových organizací. Ty jsou však silně ziskové zejména pro své zakladatele a jejich lehkoživnou existenci, většinou napojenou na zdroje státní kasy.

Žeby kritik Institutu Václava Klause?