Nemocnice a duchovní péče - to není pánbíčkaření
Řada dotčených z branže zajásala. Nemocniční kaplani, kněží, pacienti, ministerstvo má čárku v kolonce splněno...
V Pokynu je několik zajímavých míst. Předně říká, že tato služba má neevangelizační charakter. Nu, budiž. Dále uvádí, že Ministerstvo doporučuje nemocnicím upravit vztah s kaplanem pracovně právním vztahem; doplnit nemocniční řády ohledně působení kaplanů; informovat všechny kliniky a oddělení o působení kaplana; zajistit v prostorách nemocnic důstojné zázemí pro kaplanovu duchovní činnost; ve vnitřních prostorách vyhradit místnost, opatřit ji označením „Kaple,“ vybavit křesťanským symbolem latinského kříže nad vstupem a uvnitř, a zřídit kancelář kaplana s obvyklým vybavením a označením. Kaplan pak má, dle Pokynu, právo vstupovat do lůžkových a společenských prostor klinik a oddělení a možnost vést s pacientem, zdravotnickým pracovníkem či návštěvníkem rozhovor v přiměřeném soukromí.
Nesdílím příliš nadšení, že by tento dokument významně změnil poskytování duchovní péče v nemocnicích. Proč? Již nyní v nemocnicích visí po chodbách Práva pacientů, Etický kodex, Řád nemocnice, různá ISO či podobné dokumenty. Obsahují nějakým způsobem právo pacienta na duchovní péči. To ostatně vychází ze Zákona o zdravotních službách (platí již sedm let), který říká, že pacient má právo: „přijímat ve zdravotnickém zařízení… duchovní péči a duchovní podporu od duchovních církví a náboženských společností registrovaných v České republice nebo od osob pověřených výkonem duchovenské činnosti… … návštěvu duchovního nelze pacientovi odepřít v případech ohrožení jeho života nebo vážného poškození zdraví…“
V tomto ohledu Metodický pokyn MZ nepřináší mnoho nového. Navíc to není závazný dokument. Realita v nemocnicích je obvykle taková, že duchovní péče nikterak nabízena není. Na žádost pacienta je mu, v těch lepších případech, zavolán „nějaký farář“. Ovšem duchovní rozměr člověka, a duchovní péče s tím spojená, není problematikou, která by pro vedení nemocnic byla důležitá. Je-li vůbec vnímána. Metodický pokyn ministerstva na tom máloco změní. Možná i proto, že přetrvává mylné vnímání toho, co je obsahem dobré duchovní péče. Nejsou to pouze svátosti, církevní hantýrka či někdy nesrozumitelné obřady a pohyby účastníků bohoslužeb. Duchovní péče je v širším smyslu také léčbou strachu, osamělosti, obav z budoucnosti, výčitek svědomí, napravování vztahů a odpověďmi na otázky po smyslu života.
V nemocnicích nyní přibudou prostory s nápisem „kaple“. Zůstanou prázdné, bez bohoslužeb? Jistě se také objeví pracovny s nápisem „nemocniční kaplan“ na dveřích. Zůstanou zamčené, či osamělý kaplan za nimi a bez práce? Nečekejme, že management nemocnic je za námi pošle, budou spíše trpěni. Pokud nebudeme své duchovní potřeby aktivně projevovat, žádat a žít, snadno se časem může ukázat, že tato nevyužívaná služba je zbytečná a bude lepší ji zase zrušit… Vzpomínám, jak po 17. listopadu na náměstích vlály transparenty s nápisy „Kdo jiný než my, kdy jindy, než teď?“ V duchovní péči to platí neméně.
Z hospicového prostředí dobře vím, jaký je rozdíl mezi „pacient má právo“ a „každodenní řešení duchovního rozměru péče“. Asi takový, který vystihl papež František slovy: „Média usnadňuji komunikaci, nikoli dialog“, nebo již za první republiky T. G. Masaryk trefně poznamenal: „Demokracii už bychom měli. Teď ještě nějaké ty demokraty“. Parafrázuji - možnost duchovní péče už bychom měli. Teď ještě ji žádat a využívat.
Robert Huneš
Chcete zabít babičku? Uškrťte si ji sami!
Eutanázie se jinak jeví zdravým, jinak nemocným. Odlišně ji vnímají mladí a staří. Různým pohledem na ni hledí ti, kteří mají s umírajícími zkušenost, a ti, kteří ji nemají.
Robert Huneš
Až lékaře bude zajímat nejen naše zlomená noha, ale i zlomená duše
V naší malé zemičce máme 156(!) nemocnic akutní péče. Nad to další odborné léčebné ústavy, eldéenky a další. Ve srovnání s výrazně vyspělejším Dánskem je v ČR (přepočteno na obyv.) 5x více nemocnic a 2,5 více nemocničních lůžek.
Robert Huneš
Odtamtud se odchází už jen v plechové rakvi
Odtamtud se odchází už jen v plechové rakvi. Ano, tato věta ošetřující lékařky v nemocnici patřila pacientce, již překládala v minulých dnech k nám do hospice.
Robert Huneš
Tam, kde to voní člověčinou
Takřka za dvacet let v hospicovém hnutí mohu dosvědčit, že kde se začínalo od peněz, cihel či jiných „jistot“, se hospic nakonec nezrodil. A pokud ano, tak chřadnoucí a neprosperující. Domy na písku.
Robert Huneš
Dobrá zpráva. Chtějí, aby visel.
Při pohledu na pražský Hrad vnímám posledních deset let jako promarněný čas. Období, kdy intelekt a schopnosti nadaného muže nebyly investovány ve prospěch dobra, příštích generací, službě národu.
Robert Huneš
Otevření trhu s konopím - proč, kdy, kde, jak, kolik, za kolik
Legalizace konopí je „vděčným“ tématem pro novináře, politiky, uživatele, pěstitele i hospodské mudrlanty. Inu zakázané ovoce nejvíc chutná. Ve sněmovně se opět schyluje k jeho projednávání. Proč, kdy, kde, jak, kolik, za kolik?
Robert Huneš
Touha zemřít doma.
Přijali jsme nevyléčitelně nemocnou ukrajinskou pacientku. Uprchla na začátku války z východoukrajinského města Dnipro, místa těžkých bojů s ruskými okupanty.
Robert Huneš
Co nic nestojí, za nic nestojí
Kdo z nás by si loni v tomto čase myslel, že v Evropě může nastat tolik utrpení. Na kontinentě, který vyvolal a zažil hrůzy dvou světových válek, ve světě se zkušeností jaderných výbuchů v Hirošimě a Nagasaki.
Robert Huneš
Osobnost. Úkaz. Zjev. Matka. Rekordmanka. Panovnice.
To vše lze napsat o zesnulé britské královně Alžbětě II. Jistě i mnoho dalších přívlastků, jež by ji charakterizovaly. Ale...
Robert Huneš
Kompromis je uspokojivým deštníkem, ale mizernou střechou.
Dvacátého prvního srpna před 54 lety obsadila naši zemi sovětská armáda (nepočítáme-li nepočetnou stafáž vojáků několika dalších zemí tzv. Varšavské smlouvy).
Robert Huneš
Byl mrtev a jeho jednotlivé orgány byly udržovány funkční jen pomocí přístrojů
Přesto společností hýbe smrt dvanáctiletého britského chlapce odpojeného od přístrojů v persistentním vegetativním stavu, tj. v situaci, kdy (dle dostupných informací) konali lékaři i soud v nejlepším zájmu chlapce.
Robert Huneš
Až najdeš lásku, co neslouží tobě, ale ty jí
Rostoucí míra inflace nás zasahuje všechny. Mocní i běžní lidé jsme se dostali na rozbouřené moře ekonomické neprosperity v subtilní malé bárce. Nadto námi otřásají hrůzy války na Ukrajině.
Robert Huneš
Žít znamená pomáhat druhým žít.
Ukrajina a válka se v posledních dnech skloňuje snad ve všech pádech. Nabídnout uprchlíkům ubytování mohou jen někteří. Významná finanční podpora pro nízkopříjmové spoluobčany je nereálná.
Robert Huneš
Sláva Ukrajině?!
Je ruská invaze na Ukrajinu srovnatelná s invazí SSSR do Československa v r. 1968, nebo s okleštěním Československa v r. 1938 fašistickým obsazením Sudet?
Robert Huneš
Mládí vpřed! Stáří do hrobu?
Start do života. Ideály mládí v rané dospělosti hledí vstříc samostatnému vlastnímu bydlení, k nezávislé bohaté rodině, snad „navždy“. Maximalizace zisku a slasti, minimalizace životních potíží.
Robert Huneš
Všem
Do Nového roku všem lidem dobré vůle přeji, abychom po jakémkoli pádu měli sílu vstát, po každém smutku vzešlo světlo radosti, aby nikdy nezačínaly konce a nikdy nekončily začátky!
Robert Huneš
Zvláštní a tvrdé, že?
Advent je začátkem nového liturgického roku, časem usebrání v období očekávání příchodu toho, kvůli němuž si dáváme dárky.
Robert Huneš
Je na čase podat ruku ke smíru
Příkopy jsou hluboké. Odmítači a příznivci očkování k sobě mají mentálně daleko. O fanaticích na obou stranách barikády nemluvě.
Robert Huneš
Tři hřebíčky do vlastní rakve
Hyneme na vlastní blahobyt. Myslím si to dlouhodobě. Ale překvapily mne prostředky, jimiž k tomu dojdeme..
Robert Huneš
Nezemřít strachy. Stačí smrt z předsudků.
Rozdělená společnost se opět rozdělila. Tentokrát nad očkováním proti covidu-19. Lidí odmítajících očkování je spousta. Jsme promořeni předsudky, obavami, dezinformacemi. Jsou jich plné sociální sítě, tisk, televize.
předchozí | 1 2 3 4 | další |
- Počet článků 73
- Celková karma 23,41
- Průměrná čtenost 1200x