Ona odpuštěná stokoruna za den v nemocnici způsobila zásadní jevy. Lůžka následné péče (léčebna dlouhodobě nemocných, oddělení následné péče aj.) jsou nyní přeplněná. Před rokem a více, v čase existence poplatků, byla ona zařízení poloprázdná a vážně se uvažovalo o masívním rušení těchto lůžek pro nadbytečnost. Ze statistických dat a vyhodnocením tohoto jevu lze snadno dospět k závěru. Na lůžkách nemocnic zejména typu „LDN“, jsou často uložení lidé ze sociálních, nikoli však zdravotních důvodů. Úvahy typu „ušetříme doma za energie a stravu“, „uvolníme byt po dědovi mladým“, „Co bychom se starali – ať se stará erár“ a řada podobných jsou motivem k hospitalizaci „zdarma“ zřejmě až ve 30-50% hospitalizací(!). Jen VZP zaplatila v r. 2014 za hospitalizace na LDN o 20% více, než v roce předchozím... Na těchto odděleních administrativním rozhodnutím přibylo tisíce „pacientů“.
Řadě z těch, kteří zbytečně pobývají na lůžkách nemocnic, postačuje pro stát (tj. pro nás a hlavně naše děti) levnější péče v sociálních zařízeních typu domova seniorů nebo domovů s pečovatelskou službou. Anebo pobyt v domácím prostředí za pomoci rodiny a agentur domácí péče. Ale tam je finanční režim transparentní, tj. pro uživatele dražší. Tak raději do nemocnice. Tam to stojí méně a budou mne víc léčit. Vždyť v mém věku nějakou tu chorobu má každý, to by bylo, aby nějakou nenašli i na mě...
Sobecky viděno se takový postoj dá pochopit. Ovšem vracíme se tím o roky zpět, kdy „paralenová solidarita“ způsobila takový propad ve financování zdravotnictví, že scházely prostředky na skutečně potřebnou a nákladnou péči.
Tak to, žel, je. Jakpak s tím naše současné elity naloží? I demokracie potřebuje odvahu. Bez ní se jen poklonkuje většině, byť by ta měla sebešpatnější názor. Naši civilizaci v dějinách nezničil mor, války ani přírodní katastrofy. Snad proto, že stávala na hodnotách i ochotě jít proti proudu, přinášet oběť a myslet na budoucnost a potomky. Dnes nás ohrožuje vlastní blahobyt – pro maximalizaci krátkodobé slasti a udržení prebend ustupujeme my i naše současné elity takřka jakémukoli většinovému názoru. Byť je mylný či přímo špatný.
Sursum corda!
